Moje prasečí povaha

Myslím, že jsem se představil na úvodní stránce. Už víte, že jsem miniprasátko a jaký je můj domov.

Spousta lidí ale neví, že jsem prasátko a nejsem jako pejsek. Jsem moc chytré zvířátko a spoustu věcí se naučím, ale povely a rozkazy považuji za silně ponižující záležitost naprosto pod mou prasečí důstojnost, takže nemá smysl něco takového na mě zkoušet. Za nějakou dobrou mňamku si mě ale můžete naklonit a rád za ní budu dělat osmičky nebo zachrochtám. Přiběhnu, když mě volají. A když mi něco zakazují, na chvíli toho nechám, ale nejsem žádný tupec a jsem tvrdohlavý, a tak se často ke své předešlé činnosti vrátím, i když vím, že za to pochválen nebudu, jenže mě to baví a já mám vlastní hlavu. Nedám se vycvičit jako pejskové. 

Mnoho lidí si také neuvědomuje fakt, že nejsem žádná popelnice! Neměl bych jíst zbytky a odpadky, neměl bych jíst lidské jídlo. Mám svoje stravovací nároky a když maminka chce, abych byl zdravý a veselý a aby mě nebolelo bříško, tak dostávám vlastní papání, tak jako dostává vlastní jídlo moje psí sestra Bětka. Stejně jako každý jiný zvířecí druh má vlastní vhodné složení jídelníčku, mám ho i já. Dozajista nesmím cukr, sůl, bílou mouku, psí granule a tučné maso a další věci, které by mi sice určitě moc chutnaly, ale neudělaly by mi dobře.

Taky jsem silně znechucen samotou, to jsem velmi smutný a následně vzteklý a nudím se. A když se nudím, tak přesunu, vytahám, rozsypu, okoušu a rozházím všechno, co mám v dosahu. Někdy volám maminku a to se nelíbí sousedům. Když jsem opuštěný, jsem velmi zoufalé zvířátko. My prasátka jsme velmi časově nároční tvorové, a proto by si nás neměl pořizovat kdokoli, kdo by na nás neměl celé dny čas. I po pár minutách je nám smutno.

Také už jsem slyšel o prasátcích, kteří se znelíbili svým majitelům a byli odloženi... :8( Páníci si nechali namluvit, že budou vážit jen pár kilo nebo že jsme jako pejskové, že budeme poslouchat na slovo a že vydržíme doma sami. Když zjistili, že to tak není, svá prasátka dali do útulku, tato prasátka už nikdy nebudou úplně šťastná, protože my všichni máme dlouhou pamět a na dalšího člověka už bychom si nikdy zcela nezvykli, určitě ne bez obtíží.

Závěrem bych chtěl všem říct, že než přijmu někoho cizího za kamaráda, tak si ho důkladně potřebuji prostudovat a nenechám se jen tak pohladit, bez mámina dovolení a dozoru by to neměl nikdo zkoušet!

Rozhodně jsem veselé, chytré a roztomilé zvířátko a stojí za to si prasíka pořídit, ale je potřeba si zjistit fakta :8)